Stovky sdílení obsahu na facebooku za den aneb kočičky táhnou

Nechci tady dávat vyloženě návod, jak si utržit hromadu sdílení vlastního obsahu, jen se chci podělit se zkušeností, které se nám naskytlo a také velké solidárnosti, která v této zemi ještě panuje.

Jak to začalo:
Je to již nějaký pátek, kdy se na zahradě objevila mladá kočička. Dětem se hned zalíbila a jaksi se u nás ve sklepě zabydlela. Starali jsme se o ni jako o naše další tři domácí kočky, ale měla volnost, co se týče chození po venku a při lovení. Byla strašně moc roztomilá, děti si s ní často hrávaly a také nám nosila ukázovat nějaké ulovené myšky, jako důkaz, že je opravdu potřebná. Jak už se to u venkovních koček stává, za nějakou dobu nám porodila dvě krásné koťátka. Vše bylo v pořádku, ale hned třetí den bohužel kočka zmizela a již se neukázala. Dodnes nevíme, co se s ní stalo, jen doufáme, že si ji našel jiný dobrý člověk a dál se o ní stará. Nám však na starosti nechala právě ty dvě, zrovna čerstvě narozená koťátka.
No a teď co s něma.

Jako milovníci koček jsme je nechtěli jen tak nechat umřít, proto si je má žena vzala domů a snažila se o ně starat tak, jak by se asi starala mamka kočka. Nakoupili jsme sušené kočičí mlíko, co tři hodiny k nim žena musí stávat a kojit je, utírat je, masírovat, dávat jim do pelíšku nahřátou láhev, aby se kde mohly zahřívat. Naše dvě malé děti z toho mají radost, že se  také mohou zůčastnit. Starší dcera také přiložila ruce k práci a moc ji bavilo pomáhat při kojení.  Celkově je to opravdu moc práce a starostí.

Bohužel, ať se starali, jak mohli, nemohou nikdy nahradit opravdovou kočičí matku. Stalo se, že jednomu kotěti dosti narostlo bříško a po konzultaci s veterinářem jsme došli k závěru, že by opravdu bylo nejlepší sehnat kočičí matku. No jo, ale kde ji hledat? Zkusili jsme proto takový test.

Na facebook jsme vyvěsili několik krásných obrázků, jak koťátka hezky sajou z lahvičky a jak se o ně staráme. Doplnili jsme to textem, že sháníme kočičí maminku, která by se mohla postarat o dvě koťátka. No, nevěřil jsem vlastním očím. Zpráva se na facebooku nesla rychlosti světla, za nedlouho jsme měli tolik různých sdílení jak od kamarádů, tak i od úplně cizích lidí. Někteří nám přáli, abychom co nejrychleji matku našli, někteří nám posílaly rady, návody, jak se o
koťátka starat. Posílali nám odkazy na kočičí domovy. A hlavně jsme se díky tomu dostali i k lidem, kteří zrovna mají kočičku, která má koťátka a mohli by se nám postarat i o ty naše dvě.  Opravdu jsem nečekal takovou solidaritu. Někde jsem četl, dejte na web roztomilá koťátka a přístupy máte zajištěny, ale do teď jsem tomu nevěřil.
V každém případě nyní máme koťátka umístěna u jedné moc hodné paní, která má siamské kočičky, tak doufáme, že ty naše koťátka mezi sebe příjmou a budou se o ně starat. Určitě dám dál vědět, jak se situace vyvíjí.

PS: tímto bych chtěl poděkovat všem zainteresovaným osobám na facebooku, kteří se podíleli na šíření obsahu, opravdu nám to moc pomohlo.