Weby a PHP

S weby jsem začal experimentovat již na vyšší odborné škole, nějakých 20 let zpátky. Tehdy to byly sice jen takové testování, jak to funguje a díky tomu, že vývoj vysokorychlostního internetu byl ještě v plenách, tak s připojením na internet přes modem byly možnosti z části omezené.

Ze začátku jsem testoval různé technologie, PHP, .NET, JAVA a k tomu přidružené technologie, jako javascript, css, atd. Zjišťoval jsem, co jaká technologie nabízí a v čem budu dále pracovat a rozvíjet své zkušenosti a dovednosti.

Již v té době, řekněme po 2 letech zkoušení, jsem si našel první zakázku – vytvoření objednávkového systému pro nákup CD disků pro jednoho vokalistu, který si svá CD sám nahrával a sám vydával. Zakázka celkem za 3000,- (pro studenta dost peněz pro začátek) obsahovala nákup na internetových stránkách s možností platby bankovní kartou a jednoduchou administrací. Byla napsána v PHP za použití jednoduchého javascriptu a dnes již zastaralého vkládání designových značek přímo do kodu HTML (tedy bez CSS).

Předtím neexistovaly žádné platební systémy, jako GoPay, či PayU. Vše se muselo projednávat s bankou (tuším s Českou spořitelnou) a napojení bylo přes, v tu dobu, nové API 3D Secure.

Tato zakázka se vydařila a zároveň byla pro mě odrazovým můstkem v PHP. Od té doby pracuji nejen v PHP.

Nette

S Nette jsem přišel do styku nedávno, asi tak před 6-ti lety, kdy se rozhodovalo, na čem se bude stavět nové jádro eshopu pro firmu, ve které jsem pracoval. Zajistil jsem si školení přímo u profesora Nette Davida Grudla, kde jsem teprve poznal kouzlo Nette frameworku a od té doby experimentuji s jeho nasazením všude, kde je to jen možné. Ještě nyní se mi někdy zdá, že je to až moc “magic” a některé metody úplně nechápu, ale je to přirozený vývoj a mám takový pocit, že i pan Profesor Grudl někdy tápe a zjišťuje, jak daná věc vlastně funguje.

Mým prvním výsledkem Nette eshopu je http://www.vyfuky-pema.cz . Zakázka, která byla mimo standardní pracovní proces, se vlivem mnoha změn trošičku protahovala a nakonec jsem práci odevzdal zdarma, neboť mým hlavním cílem bylo naučit se fungovat a zvládat první krůčky a nástrahy, které mě povedou k dokonalému vývoji webů v Nette frameworku.

S Nette jsem pokračoval také v práci, kterou jsem vykonával pro firmu Religis, kde je na něm postaveno celé nové jádro e-shopů. Byl jsem u zrodu tohoto jádra, pomáhal jsem vymýšlet moduly a vůbec funkčnost celého systému. Celý systém má pak na starosti kolega, ale často jsem se k němu vracel a dodělávál k němu nové moduly.

Můj nový počin v eshopech na Nette je vytvořený soukromý projekt http s://www.domaci-nakupy.cz. (projekt uzavřen, ale kody mohu ukázat).

Laravel

Nějaký ten rok si hraju s tímto skvělým frameworkem, v Moraviu jsme na něm vytvořili několik webů a informačních systémů. Jeví se mi daleko lepší, než Nette a to díky široké dokumentaci a také mnoha uživatelů tohoto frameworku – daleko lépe se hledají případné moduly a rozšíření.

Soukromý projekt https://www.nakupy-detem.cz (starší jádro projektu je nyní na https://www.nakupy-detem.sk) je v Laravelu vytvořen. V něm používám i React JS (Košík a nějaké drobnůstky).

Docker

Výborná technologie, která dala základ tomu, že se již nemusí pokaždé nastavovat localhost na spuštění projektu. Stačí si jej pullnout z Gitu, nastartovat Docker a může se testovat, programovat, prostě cokoliv. Samozřejmě je nutné jej nejprve pro daný projekt nastavit, ale již jsem jich dělal tolik, že to dnes již není žádný problém.

Dockerem jsem se začal zabývat tak před 4-mi lety, od té doby mě jej používám pro každý projekt, který vytvářím.

Databáze – Mysql

Kde by byl vývoj PHP, kdyby nebylo pořádného a rychlého databázového enginu, jako je MySQL. Jasně, je to v celku jednoduchá databáze, oproti například Oracle, či PostgreSql, ale pro weby absolutně vyhovující. Tak, jako jsem se zabýval PHP, tak jsem se i zabýval MySQL. Jsem zručný ve vytváření i složitých dotazů s výbornou indexací a tedy i rychlostí. Často důmám nad dotazama a zjišťuji, jakým způsobem by šlo dotaz předělat tak, aby byl ještě o malinko rychlejší. Obecně totiž zjišťuji, že MySQL má největší podíl na rychlosti jak stránek, tak hlavně i serveru jako takového (ono to jde krásně vidět na vytíženém serveru, kdy proces mysql zabírá na 6 procesorů a např. Apache s PHP sotva procesor jeden).

Čím lépe jsou dotazy vytvořeny, tím rychleji fungují stránky (i když jsou používány různé keše, tak databázové dotazy musí běhat rychle) a server obecně dokáže přijímat více požadavků.

Ze začátku jsem pracoval pouze s enginem MyISAM, nyní již vše řeším s INNODB a plně využívám jeho potenciálu na poli cizích klíčů a zamykání řádků namísto celé tabulky. Nyní, když od verze 5.6 je možné v INNODB vytvořit fulltext (který jsem předtím řešil krkolomně přes jinou tabulku v MyISAM), je možné již zcela zavrhnout zastaralý engine MyISAM.

Apache

Webový server Apache je samozřejmou součásti mého webového vývoje. Snad jednou jsem zkoušel i IIS (informační internetovou službu systému Windows), bleskurychle jsem přešel zpět na Apache, který je, dle mého názoru, o mnoho jednodušší a navíc jej využívá většina serverů na světě.

Zkušenosti s rozběháním a nastavením běhu serveru mám dlouholeté, i když mě vlastně stačí znát jen pár konfiguračních direktiv, které nutně potřebuji pro nastavení funkčnosti Apache a PHP. Další moduly Apache, pokud jsou potřeba pro funkčnost webu, vetšinou řeším nakouknutím do dokumentace a testováním uvedených příkladů.

Důležitou součástí webového serveru je možnost přesměrování webové stránky na jinou, kterou Apache řeší modulem mod_rewrite, který často využívám pro přesměrování například pěkných URL adres a nebo pro vytváření obrázkové keše.

Dalším modulem, který využívám, je mod_headers, kterým dokáži automaticky posílat hlavičky pro nakešování požadavků na straně klienta dle typu souboru.

NGINX

I když pro přímý přístup na web používám Apache, tak Nginx mi slouží jako proxy a to i mezi https a http na lokálním serveru. Nginx mám také spuštěn na lokálním developerském počítači a přes něj se snadněji napojuji na spuštěné dockery. Základní nastavení nginxu umím provést i pro weby, ale zřídka kdy jej použiji.

Javascript

Tak jako jsem spjatý s PHP na straně serveru, tak stejně využívám i možnosti JavaScriptu na straně klienta. Vlastně celou svou administraci pro https://www.nakupy-detem.cz se snažím vytvářet tak, aby byla co nejkomfortnější pro administrátory a tím pádem se bez Javascriptu, a hlavně JQUERY knihovny, neobejdu. Dnes již JQuery není tak markantní, když se dají krásně používat JS funkce od verze 6 a případně i Classy.

Často využívám knihovny třetích stran, jako fancybox (pro vyskakovací okna), nebo Caroufredsel (pro pěkné posuvníky obsahu), tak i základní knihovnu pro JQUERY – UI pro lepší vzhled a funkčnost webu.

A co AJAX (nebo raději AJAJ?). Ano, i toto je mým denním chlebem. Snad vše, co lze, provádím nyní AJAXem a to jak v administraci, tak i na frontové části webů. Vlastně Nette s AJAXem pracuje velmi dobře, proto jej mám rád a často jej využívám.

Dalším mým přáním je vyzkoušet si Web Sockets – ale prozatím jsem nenašel vhodný projekt, na kterém by to mělo smysl dělat.

ReactJS

Je to již nějaký čas, co jsem s tímto skvostem přišel do styku a hned na to naprogramoval (tedy byl jsem součástí týmu) počasí pro jeden portál (pocasi.centrum.cz). Od té doby jsem udělal ještě asi 3 aplikace (například interní aplikace pro kontrolu strojů v hale) a dnes, kdy pracuji na redesignu svého eshopu nakupy-detem.cz, ho používám taktéž.

V rámci reaktu zvládám jak react samotný, tak i se spojením s Reduxem či React Routerem.

Fulltextové enginy – elastic search a Sphinx

S těmito fulltextovými enginy jsem se již setkal dávno a s oběma nadále experimentuji.

Sphinx se mi zdá trošičku horší na konfiguraci, kdy indexy je nutné zadávat do konfiguračního souboru a poté engine restartovat. Kdežto elastic search dovoluje vkládat index pěkně za chodu.

Oba enginy se ukázaly jako velmi rychlé a dobře tak nahrazují MySQL fulltext. Navíc díky použití těchto enginu klesá zátěž na databázi, která je na produkčních serverech velmi vytížená.

Co se týká experimentace ohledně fulltextových filtrů a možností – já jsem si prozatím vždy vystačil se základy. Prozatím jsem se nemusel pouštět do složitějších dotazů na fulltextové enginy tak, aby mi vyhazovaly „zvláštní“ výsledky, vždy mi stačily jednoduché dotazy, které mi ve výsledku vracely Idečka, které jsem obratem poslal do databáze.

Pro fulltext na nový nakupy-detem.cz již používám různé filtry a mapování (ngram a podobné) – testuji lepší vyhledávání.

Linux a server obecně

V Religisu jsem měl na na starost chod všech serverů, i když byly menežované, tak je nutné zajistit a hlídat jejich chod a v případě přetěžování z jakéhokoliv důvodu, najít příčinu a snažit se o co nejrychlejší odstranění příčiny pomalosti serveru. K tomu mi pomáhá znalost základních příkazů Linuxu a často pracuji v SSH přimo na serverech.

Někdy je nutné přenést weby ze serveru na server, což je pro mě již rutinní záležitost (včetně přenostu databáze, DNS záznamů a přenos případných emailů). Dále, zakládání FTP účtů, vytváření databází v MySQL, či jiné přímo serverově věci mi nejsou v žádném případě cizí.

Mimo to mám vlastní server, který je menežovaný a umístěn u firmy VSHOSTING. I když veškeré služby spojene s instalací serveru, či softwaru na něj, provádí zmíněný VSHOSTING a jeho administrátoři, i já často chodím na server přes SSH a pracuji přímo tam.

S tímto souvisí i správa certifikátu. Spravuji server, který není menežovaný a všechno si tedy musím obstarávat sám, včetně přidávání certifikátu. Proto mám i s tímto zkušenosti. Navíc si spravuji i vlastní certifikáty pro mé soukromé eshopy, takže nákup, vytvoření a použití certifikátů pro zapnutí HTTPS na webu je maličkostí.

Nyní, co mám Ubuntu na svém vývojovém notebooku, tak je nyní používaní linuxu hračkou, i když někdy nastavení opravdu bolí, vždy pomůže Stackoverflow.

Navíc, jelikož používám pro develop Docker, tak základem každého dockeru je správné nastavení běhového prostředí a to právě v linuxu za použití i některých skriptů psaných v SH.

Verzovací systémy – Git (svn)

Bez verzovacího systému se nedá vyvíjet, to je přece jasné. SVN jsem používal dříve v začátcích, avšak jeho nutnost být neustále napojen na Internet, když chci něco commitnout, mě přinutila začít používat GIT. A dobře jsem udělal, rychlý, bezpečný, perfektní. Díky tomu se vývoj v mém působišti mnohonásobně zpřesnil a zrychlil, jelikož nemusíme řešit věci jako “Kdo to smazal z toho kodu?”. Já jsem si na něj navykl tak, že když si zakládám nějakou složku, kde si budu jen psát třeba jen nějaké zápisky z výletu, tak ihned ji dávám do GITu.

Pro své projekty navíc používám službu www.bitbucket.com – takže vše mám ihned všechny kody z jakéhokoliv místa k dispozici.

Jen poznámka pro mne: trošku mě mrzí, že jsem si ještě nepřivykl používat funkci Stash – možná někdy konečně na to najdu důvod …..

Styly – CSS

Pro své projekty si sám vytvářím HTML šablony (ne grafiku, tu přenechávám grafikovi), proto vím a umím používat CSS. Také se snažím nalézat rozdíly v prohlížečích ( i když např. IE verze statečně ignoruji) a přizpůsobit tak web všem. Rovněž mám nemalé zkušenosti s vytvářením responzivních webů.

CSS jako takové se mi jeví nějak moc neohrabané, proto raději používám jazyk SASS (http://sass-lang.com/) což je software, napsaný v RUBY, který zavádí lepší organizaci a psaní souborů CSS a zpříjemňuje tak práci se styly.

Ruckus

Tak jako pro zdrojové soubory existuje GIT (nebo SVN), pro databáze existuje Ruckus.

Jde o verzovací nástroj pro databázi, napsaný v PHP, a používá se hlavně pro práci v kolektivu a hlavně pro Deploy projektů. I když jej pro své soukromé projekty nepoužívám (na projektech pracuji pouze já, takže prozatím nemám důvod jej použít), tak ve firemním prostředí je shledávám velmi účinným řešením databázových verzí projektu. Jelikož jsou soubory pro vytvoření, změny databáze uložené v souborech, tak spolu s využitím verzovacího nástroje (GIT či SVN) je pak zaručena určitá bezpečnost a rychlost vývoje projektu v týmu v oblasti změn v databázi.

Testy – testování softwaru

Testování jsem pro sebe zavedl celkem nedávno. Již kdysi jsem testoval za pomocí PHPUnitu, ale až s příchodem Nette testeru jsem se testování naučil mnohem líp. I když zase, své soukromé projekty ještě pod testem nemám (kde vzít na to čas, že?), ale nové projekty, které vytvářím, se již snažím vždy testovat a to za pomocí právě zmíněného Nette testeru.

Ještě mám v hledáčku testování přímo ve vebovém prohlížeči za podpory Selenium testů, také jsem zkoušel, dokonce i některé testy mám vytvořeny pro projekt www.nakupy-detem.cz, ale bojím se, že již jsou testy zastaralé a nefunkční. Mám však v plánu se k nim co možná nejdříve vrátit.

Další znalosti na poli pozice programátora webových projektů:

Souhrně zde uvedu další mé znalosti, které snad nepotřebují širší popis.

– správa DNS – mám vlastní stránky, proto si také sám spravuji k nim DNS

– hardware počítačů – každý správný ajťák si musí umět vytvořit svůj vlastní počítač (samozřejmě ze zakoupených komponent)

– nastavení routerů a síťových služeb – znám problematiku, starám se o síť ve firmě + o domácí routery

– znalostí produktů Atlasianu – Jira, bamboo, wiki, … – např. přes Bamboo ve firmě deployujeme všechny projekty – výborný software.

– Photoshop – na stříhání grafiky a občasné vytváření bannerů apod.

Analýza

V nadpisu píšu „Programátor a webový analytik“, co to pro mě vlastně ta analýza znamená?

Před tím, než vůbec začnu cokoliv psát, si musím dobře rozmyslet, jakým způsobem kód povedu, jaké jsou případné překážky, zádrhele, jaké k tomu potřebují další nástroje. To všechno musím analyzovat a snažit se najít všechny možné problémy a nedostatky, které daná specifikace/projekt obsahuje.

Z minulosti vím, že se ne úplně na 100% dají předpovídat všechny problémy, které při vývoji mohou nastat, ale z analýzy vyplynou ty hlavní a důležité věci, na které si dát pozor a kterým se bezprostředně při realizaci vyhnout. Z těchto analýz také v závěru vzniká kalkulace a nacenění zadané práce.